Čechem jsem a Čechem budu! Budu i Slovanem?
Učili jsme se, že Češi jsou slovanský národ. Z dějepisu víme, že jsme potomky slovanských kmenů, které v 6. století pronikly do střední Evropy a smísily se tu s dosavadním převážně keltsko-germánským obyvatelstvem.
Není však pochyb o tom, že díky naší poloze ve střední Evropě žije mezi námi mnoho lidí s jinými geny, než slovanskými. Nemluvím teď o Židech, či Romech, kteří jsou už odedávna součástí naší křesťansko – židovské společnosti. Nejen rodiny těchto národností o svém původu většinou vědí. Četla jsem o české rodině, jejíž rodovou větev založil v počátku 19. století napoleonský voják, který se zde při jednom z tažení Evropou usadil a namluvil si venkovské děvče.
Ale co my ostatní, co když jsou v našem rodokmenu předci jiných než slovanských národů a my o tom vůbec nevíme?
Přes naše území se přehnala nejen třicetiletá válka a války napoleonské. Ale byly tu i války o rakouské dědictví za vlády Marie Terezie, kdy francouzská vojska čítající 30 000 osob obsadila Prahu na dobu více než dva roky. Vztahy obyvatelstva k Francouzům byly údajně vzhledem ke korektnosti okupačních vojáků vcelku dobré. Aha, takže korektní vztahy… Kolik dětí s francouzskými geny se asi v té době v Praze mohlo narodit?
Teď si dovolím popustit fantazii na plné obrátky.
Třeba moje prababička z matčiny strany se vždy chlubila tím, že pochází ze starodávné pražské měšťanské rodiny. Tady mi nezbývá, než znovu připomenout dvouleté obsazení Prahy francouzskými vojsky za vlády Marie Terezie.
A dále, můj otec měl vysloveně semitský vzhled. Žid určitě nebyl, protože za okupace se musel prokázat nežidovským původem. O žádném arabském předkovi není v rodině nic známo. Tak si mohu myslet cokoliv, fantazii se meze nekladou. Ale teď mě napadlo, rodina mé prababičky z otcovy strany pocházela z jihovýchodní Moravy. Tak jsem trochu zapátrala na internetu. A vida, co jsem se dočetla. „Turecké nebezpečí se dotýkalo i českých, respektive moravských zemí. Jihovýchod Moravy se setkával s osmanskou hrozbou prakticky od 15. do 17. století.“
Neteř Barča je skandinávský typ, krásná plavovláska, která jako by blonďaté zpěvačce ze skupiny ABBA z oka vypadla. Její rodiče pocházejí z Pelhřimovska. Traduje se, že u Branišova v okrese Pelhřimov se za třicetileté války odehrála bitva zbloudilých oddílů vojsk švédských a katolických. No a kdo ví, co všechno se mohlo stát. Jak známo, Švédové plenili a znásilňovali všude, kam pronikli.
Znám také mladého muže s rysy mongolskými. Prosím, neplést s mongoloidními. Tento muž má širokou tvář s úzkýma šikmýma očima. Nikdo v rodině si není vědom žádného cizokrajného předka, ale kdo ví.
A další případ. Moje kamarádka Lenka vypadá jako míšenka. Je snědá, má černé vlasy a plné rty. Od narození, žádné umělé výplně podle současné módy. Jen oči má modré. Znala jsem ještě jejího otce, po němž svou podobu zdědila. Ten na rozdíl od své modrooké dcery měl oči černé, prostě mulat jako když ho vyšije. O Afričanovi či Afroameričanovi odmítl diskutovat, ale rodina pocházela z Rokycan…
Toto všechno jsou jen domněnky, mohu ale nabídnout ze svého okolí řadu doložených případů, kdy do českých genů jsou přimíchány geny cizorodé.
Naše vnoučata zdědila po svém otci geny Polské a Německé.
Babička mé přítelkyně se narodila do staré vídeňské rodiny.
Kamarádův otec je Maďar.
Všichni známe případ zpěváka Vladimíra Mišíka. Dlouho neměl ani ponětí, že jeho otec byl americký voják, a že v Americe má 9 sourozenců.
A nakonec, protože nechci pokračovat donekonečna – spolužačka mé dcery má maminku Číňanku.
Všichni tito lidé jsou rození Češi a jako Češi se cítí. Jsme však už více než 30 let země otevřená světu a tak cizích genů neustále více a více do naší slovanské komunity přibývá.
V odborné literatuře se uvádí, že jako slovanské jsou dnes označovány státy, ve kterých tvoří slovanské obyvatelstvo majoritu společnosti, což platí mezi dalšími třinácti evropskými státy i pro Česko.
Jak dlouho ještě bude v našem středoevropském státě převaha slovanského obyvatelstva? Zabývají se tímto problémem odborníci nebo je to jednou provždy dané a i naši potomci budou stále označováni jako Slované?
Troufám si říci: Čech ano, ale Slovan ne.
Tento problém se bude zřejmě více či méně týkat všech evropských národů. Už můj děda mluvil o Číňanech jako o žlutém nebezpečí. Můj otec zase předpovídal, že jednou se dá Afrika do pohybu. Tak mě napadá, co se asi učí děti ve Francii či ve Spojeném království o své národní identitě?
