Marcela-Matějková-story

Prázdniny roku 1961.

Ediční poznámka a vysvětlivky

Text byl ponechán v původní podobě, aby neztratil nic ze své autentičnosti. Pouze pro lepší čtení byly doplněny čárky uvozující vložené věty, se kterými si dvanáctiletá Marcelka o prázdninách neděla moc starostí. Také podle smyslu vět byla vybrána správná verze zájmena my nebo mi. Marcelka používala důsledně jednu zkratku „p.“ pro pána i paní. Opět pro plynulejší čtení jsem proto u paní „p.“ nahradil „pí“.

Pro příjmení některých přítelkyň používá také zkratku, jako například pro Marcelu K. Přesto se nedomnívám, že tehdy již četla Franze Kafku a znala Josefa K., případně, že ji ovlivnil americký seriál Dallas a znala „Džejára“ (Jr. =  Junior ), vždyť ten se na české TV objevil až po roce 1989. Nezbývá než to připsat jejímu již tehdy vytříbenému citu pro literární text.

Někomu se může zdát, že je to v rozporu se skutečností, že takřka každý zápis v deníku je uveden slovem „Dnes“. Já jsem naopak přesvědčen, že to vystihuje tu existenciální důležitost každého dne prázdnin. Často pršelo, „Už je to hrozné.“, píše 2.srpna Marcelka, ale přesto to byly nádherné prázdniny, na které se nezapomíná nejen proto, že se z nich zachoval deník.

Průkazka  spolku Zlatý list vypovídá o své době víc než mnohý román. Krycí jména, ulice Stalinova, funkce nástěnkářka, praporečník. Nevím, zda konspirace pronikla tak hluboko, že heslo je dub, ale znakem buk, nebo se jen Marcelka spletla. Je to jedno, vždyť šlo o zlatý list.

Slečna zmiňovaná v zápise z 1.srpna, byla nájemnicí v domě a obývala pokoj vpravo od vchodu. Bába vždy zpochybňovala její mravy a nevěřila v její bezúhonnost.

Další postavy potkáme v příbězích, které píše Marcela nyní.

Jeden z příběhů Vánoční devítky začíná takto:

Naše milovaná babička, které jsme neřekli jinak než bába, byla velice vitální osoba. Já a mí tři sourozenci jsme u ní a u dědy trávili v dětství všechny prázdniny, v červenci vždy ve Všenorech, ale jakmile se na počátku srpna objevil v okolí Berounky první případ dětské obrny, odvážela nás bába, která věřila na léčivou sílu horského vzduchu a ultrafialového záření, do své chalupy v Jizerských horách.

O ženách z rodiny Marcela píše ve Vánoční devítce ve fejetonu „Ne, já opravdu nejsem feministka“. Se sestrou Zuzkou se blíže seznámíme v „Klaunovi Mazlíčkovi“ tamtéž.

Především o bábě jsou „Hodinky PRIM, to byl v rodině pojem“. Příběh najdete ve sbírce Něco ze psa – Neviditelného. O dědovi je „Venda“, který byl zařazen do souboru Vochtlík je menší než kvantlík, ale víc rozveselí.

Celou rodinu podrobně poznáme v „Mém sladkém dětství“, které nyní vychází na pokračování na stránkách

https://marcela-matejkova-story.estranky.cz/

Andrea  je předobrazem „Edrieny“ z První patnáctky, kde se dočteme také víc o Josefodole v příběhu „A život jde dál“.

Dramatický a hlavně statečný život paní Hojerové připomněla Marcela ve Vánoční devítce „Paní Hilda oslavila pětadevadesáté narozeniny“ a druhý příběh „Paní Hilda“ najdete v rubrice Něco ze psa – Neviditelného.

I v jiných příbězích poznáme postavy z těch úžasných prázdnin 1961 a těšíme se na další, které Marcela napíše.

Prázdniny roku 1961.

Když mi bylo 12 let a šla jsem ze 6. do 7. třídy.

DNE 14. ČERVENCE JSME SI ZALOŽILI SPOLEK

ZLATÝ LIST

ZA DVA DNY BYL ZRUŠEN

HESLO BYLO DUB

Průkaz člena Zlatý list

Zdena Sýkorová

pravé jméno:

M. Smetanová

Heslo: dub

Slib: Zavazuji se, že budu věrná partě a budu plnit úkoly, které dostanu.

Znak:

Krycí jméno a adresa:

Zdenka Sýkorová

Praha II. Stalinova 55.

Správné jméno a adresa:

Ústí nad Labem

Čajkovského 24

Členové:

M. Kryštůvková

M . Smetanová

D.     –//–

Krycí jména členů:

Táňa Stejskalová

Zdena Sýkorová

Marta Krásová

Náčelník: Z. Sýkorová

Nástěnkářka: M. Krásová

Praporečník: T. Stejskalová

Všenory

17. července

Dopoledne pršelo. Četla jsem si Káju Maříka, kterého mám vypůjčeného od Marcely Krištůvkové. Po obědě se udělalo docela hezky a tak jsme si hráli s Marcelou s papírovými pannami. V šest hodin večer šla Marcela domů a já jsem napsala dopis Andree. Po večeři jsme šli s dědou na hřbitov.

18. července

Když jsme dnes ráno přišli z nákupu a nasnídali jsme se, Danda už utíkala za Luďkem a za Martinem na zahradu do jejich bungru. Už večer mi řekli, že mají nějaké tajemství. Ráno to Martin Dandě šeptal a protože Martin neumí šeptat tak, aby to nikdo neslyšel, slyšela jsem, že říkal, že mají nůž. Šla jsem se tam podívat a tak dlouho jsem je přemlouvala, až mně ho ukázali. Byl to nůž, kterým by si mohli něco udělat, tak jsem to řekla bábě a Luděk si to musel odnést.

Po obědě přišla Hanka Freilichová a hráli jsme si s pannou.

20. července

Dnes jsme se šli projít s Dandou a s Martinem na Gloriet. Potom jsme se zastavili u babičky a tam jsme zůstali přes oběd. Po obědě jsme šli domů. Odpoledne jsme si asi 2 hodiny hráli s panenkou a potom šli s dědou na hřbitov.

21. července

Dnes bába prala a chtěla, abychom jí vylezli na půdu pro kolíčky na prádlo. Nejdřív lezla Danda a po ní já. Marcela K. nám držela žebřík. Žebřík se hrozně hejbal a my jsme se báli, že spadneme. Když jsme konečně šťastně slezli, zjistili jsme, že jsme zapomněli zavřít půdu. Nechali jsme ji tedy otevřenou a kolíčky jsme dali bábě. Potom jsme si až do oběda hráli s papírovými panenkami. Odpoledne jsme si taky hráli s panenkami.

22. července

Ráno jsem se šla s M.K. projít na Gloriet. Z Glorietu jsme šli kolem Všenor a zpátky. Do oběda jsme si hráli s panenkou.

Po obědě nám bába řekla, že v té zahradě u školy rostou blumy, aby tam Danda vlezla přes plot. Danda tam vlezla a natrhala nám. Byly ještě nezralé, ale přece dobré. Večer přišla Anička Hojerová už vyjednávat, kterým vlakem pojedeme do Josefodola. Za dva dny už pojedeme. Už se těším.

23. července

Dnes dopoledne jsme si hráli s panenkami.

Odpoledne jsme se šli s Janou Šustovou projít kolem vody na Vráž. Z Vráže jsme sešli do Dolních Mokropes. Po silnici jsme se vrátili domů. Večer jsem četla Káju Maříka.

24. července

Dnes dopoledne přijela Andrea. Bylo to velké překvapení. Čekali jsme ji už včera. Do oběda jsme si hráli s panenkou. Po obědě přišla Andree kamarádka a tak jsme se česali.

Andrea mne a Bohuna (to je Andreina kamarádka) Dandu. Potom odešla a já, Danda a Martin jsme se koupali.

Zítra už jedeme do Josefodola.