Adresát neznámý
Z vedlejšího pokoje ke mně zaznívá melodie Adresát neznámý. Nepřečtený dopis se vrací k odesilateli.
Co za tím asi je. Nepřečtený dopis od milence, který nás naštval, a už s ním nechceme mít nic společného. Nebo je to třeba dopis, který si adresát už nemohl přečíst, protože den před jeho doručením zemřel. Nebo dopis, který zlotřilá pošťačka vyhodila, aby s jedním psaním nemusela šplhat někam do kopců. Těch možností, proč dopis zůstane nepřečtený, může být víc. Možná adresát neumí číst!
Já znám adresáta, který sice umí číst, ale určité dopisy záměrně nečte. Jsou to dopisy, které se mu jaksi nehodí do krámu. Má pocit, že když dopis neotevře a nepřečte, že se ho obsah netýká, že mu vlastně nepatří a že není za skutečnosti v něm uvedené jakkoliv odpovědný. Tak se mu daří některá řízení protahovat donekonečna.
Nějakou dobu se nečtenáři tato taktika osvědčila, až jednou narazil. Katastrální úřad prováděl pozemkové úpravy a zároveň se soused rozhodl svoji parcelu prodat, což se ovšem nezdálo nečtenáři. Začal jednat s Katastrálním úřadem o změně hranice pozemku tak, aby se jeho parcela náležitě zvětšila na úkor parcely vedlejší. S odůvodněním, že vytyčení hranice parcel nebylo provedeno spravedlivě.
Na dopisy majitele sousední parcely, který byl ochoten o nějakém kompromisu jednat, neodpovídal neb je nečetl a raději si ztěžoval na různých institucích.
Jak to vše dopadlo? Po dlouhých tahanicích s úřady k žádné změně nedošlo a platí hranice, kterou stanovil katastrální úřad a která se nečtenáři hrubě nelíbí.
Z toho plyne poučení, že nepřečtený dopis nemusí být jen záležitost romantiky, exitu adresáta, lenosti poštovní doručovatelky, nebo neznalosti čtení. Může to být také neznalost zákonů a mnohdy naprostá, ale naprostá hloupost.
