Polovina ledna 1966
Polovina ledna 1966
Už od začátku ledna nechodíme já, Eva T. a Eva Petrová na obědy do školní jídelny. Stejně to tam za nic nestojí! Kdo je zvědavý na jejich segedínský guláš a další nechutnosti s tlustým masem! Kdyby byl aspoň výběr třeba ze dvou jídel, ale to bohužel není. Peníze si šetříme a po škole někdy vyrazíme na Lidické náměstí do mlíčňáku na jahody se šlehačkou. Potom jdeme do jednoho domu hned vedle, protože Eva Petrová má klíč od společného WC dole u sklepa. Ten klíč má ve skutečnosti její maminka, ale Eva Petrová si ho občas od ní vezme. No a na ten záchod si chodíme zakouřit. Peníze za obědy nám totiž bohatě stačí i na cigarety.
Dneska se to ale s těma obědama profláklo. Když jsem přišla domů, máma byla naštvaná. Volala jí prý maminka Evy T., že nechodíme na obědy. Máma to řekla taky tátovi, nejdříve mi nadávali a pak mi domlouvali, že sebe horší teplá strava je zdravější, než jahody se šlehačkou. Na kouření na štěstí nepřišla řeč, tak na to se snad nepřišlo. Co Eva dělala, že se přiznala? Zítra se jí musím zeptat, jak se to její maminka dozvěděla! Teď večer si netroufám k nim volat, co kdyby to vzala maminka nebo tatínek? Copak tatínek, ten by mi nic neřekl, ale co maminka. Ta je přísná a v rodině má hlavní slovo ona!
