Polovina listopadu 1966
Polovina listopadu 1966
Minulý týden jsme vyplňovali ve škole předběžný dotazník, kam bychom chtěli jít po maturitě. Já vůbec nevím, ale Eva říkala, že maminka si o ní myslí, že na vysokou schopnosti nemá, takže asi půjde na nástavbu. Do dotazníku si napsala nástavbu sociálně právní. Já jsem to doma s našima neprobírala a napsala jsem si nástavbu knihovnickou. Ráda čtu, tak si myslím, že by to mohlo být pro mne to pravé.
Ovšem hned den na to bylo rodičovské sdružení a máma přišla domů celá rozčílená, jak to, že jsem si napsala nástavbu, když naši určitě počítají s tím, že půjdu na VŠCHT, kterou absolvoval i táta. Z chemie mám většinou na vysvědčení jedničku, tak proč bych na chemii nešla. Táta prý má plno odborných knih a jiných materiálů o chemii, tak ať se to využije. Taky prý by mi mohl pomoct, kdybych něčemu nerozuměla. Ale já na ni jít v žádném případě nechci! Probírali jsme to večer až do půlnoci, ale já si stojím na svém, že na chemii nepůjdu.
Pak máma vytáhla svůj index z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, kde studovala dějiny umění. Ona tu školu nedokončila, protože se vdala, ale bylo to tam prý moc zajímavé a dodnes ji mrzí, že to nedokončila. Nemusela by teď pracovat jako úřednice.
Nakonec jsem se s mámou dohodla, že zajdeme tady v Ústí do muzea a zeptáme se nějakého absolventa tohoto oboru, jak je s prací tam spokojený. Máma mi taky slíbila, že se mnou na Filosofickou fakultu do Prahy zajede a zeptáme se, jaké jsou možnosti přijetí. No, dějepis mě docela baví, ale o architektuře toho zase tak moc nevím. Tak se uvidí.
