Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jablečná buchta nejen o Vánocích

V dubnu 1971 jsem se přivdala do staré vyskytenské rodiny Matějkových, a letos oslavíme s manželem Slávkem zlatou svatbu. Zdá se mi to nedávno, kdy jsem téměř před padesáti lety prožila první Vánoce mimo svou rodinu a bylo to právě tady, ve Vyskytné. Vánoce to byly úplně jiné, než na jaké jsem byla zvyklá z domova.

Předně, já jsem byla nejstarší ze čtyř dětí, v té době žili ještě mí prarodiče, a tak u štědrovečerního stolu nás sedělo osm. Naproti tomu můj manžel byl nejmladší ze tří dětí, sestry byly o dost starší, Slávek vyrůstal víceméně jako jedináček. A to jako jedináček v rodině velice poklidné, zatímco u nás bylo stále veselo a rušno.

Mé první Vánoce ve Vyskytné byly tiché a pro mne dost smutné. Ostatně v noci jsem je tajně obrečela. Na klid jsem si později zvykla a na všechny další vyskytenské Vánoce vzpomínám moc ráda.

Vánoční jídla vařila vždycky Slávkova maminka, my jsme byli spíš jako návštěva. Na Štědrý den v poledne jsem se naučila jíst kubu. Tuhle kroupovou místní specialitu s houbami jsem do té doby neznala a oblíbila jsem si ji tak, že i po maminčině smrti se bez kuby na Štědrý den v poledne neobejdeme.

Slávkova maminka vánoční cukroví sama už nepekla, ale dostávala ho od svých dcer, Aleny a Ireny. Na mísách nechyběly vanilkové rohlíčky, pracny, nebo třeba kokosové kuličky. Ty dělávala pravidelně Irena, bez jejích kuliček a hnízd plněných vaječným koňakem by to nebyly Vánoce. Vánočka byla kupovaná, ale Slávek často vzpomíná, jak s maminkou na saních vozili do pekárny ke Švandům těsto na vánočky. Já jsem to už nezažila, pekárna v mých dobách byla dávno zrušená, ale musela to být romantika navozující pravou vánoční atmosféru.

Co maminka pekla pravidelně, to byl jablkový štrúdl. Ovšem ne z kupovaného listového těsta, jak to děláme dnes. Maminčin štrúdl byl z těsta taženého a byl vynikající. Já tažené těsto neumím a Slávek si někdy posteskne: Jó maminčin štrúdl! Zato mu však chutná moje jablečná buchta, kterou ve Vyskytenské rodině nikdo neznal.

Moc ráda jsem měla na Štědrý den pozdně odpolední čas. Pomalu se stmívalo, maminka se oblékla a sama šla na hřbitov, pomodlit se za všechny své zemřelé. To byla čistě její chvilka a bylo zřejmé, že nechce být rušena. Alespoň já jsem to tak chápala.

S Andreou jsme zatím svátečně prostřely stůl v maminčině kuchyni, protože v pokoji už byl stromeček a dárky. Když maminka přišla ze hřbitova, dala se hned do smažení kaprů a houstiček do rybí polévky a zanedlouho jsme všichni zasedli k prostřenému stolu. Maminka nádoby s polévkou, rybou a salátem naskládala na stůl, protože hospodyně během večeře nesměla vstát.

Před večeří Slávkův tatínek vždy pronesl přání: „Tak abychom se zase za rok ve zdraví sešli,“ a mně se zdálo, že tomu strohému a přísnému tatínkovi se vloudilo do hlasu trochu dojetí. Po tatínkovi převzal štafetu Slávek a tatínkovo přání pronáší on. Vždyť už je to v rodině tradice a ty se přece mají dodržovat, co říkáte?

 

Recept na rychlou jablečnou buchtu:

Plný hluboký talíř s nakrájenými jablky se smíchá s tímto těstem:

3 vejce, 10 dkg cukru, 18 dkg polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva (může se přidat skořice, oříšky, rozinky). Péci při 200°C

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář