Marcela-Matějková-story

Poslední středu v listopadu se konala u nás ve Vyskytné tradiční Beseda u kávy. Besedy probíhají od října do dubna, v dalších měsících se příroda probouzí naplno a občané obce mají plné ruce práce na svých zahrádkách, případně se věnují sportovním a jiným aktivitám.

Já jsem se minulou středu zúčastnila besedy poprvé. Místní rozhlas sice o tématu a termínu besed informuje vždy včas, ale ani nevím proč, nikdy jsem nešla. A jak se ukázalo, byla to chyba!

Tentokrát jsem se rozhoupala a na přednášku Kateřiny Karáskové o společnostech, kde mají ženy navrch, jsem se vydala. V rozhlase bylo avizováno, že si zájemci budou moci knihu od Kateřiny Karáskové zakoupit. Tak to ne, na přednášku půjdu, ale žádnou knihu kupovat nebudu! Už tak máme cestopisů plnou knihovnu.

Těsně před devatenáctou hodinou jsem dorazila na radnici, v jejíž zasedací místnosti se měla přednáška konat. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že všechny židle jsou obsazené a pan starosta přináší další a další, protože zájemci by si už neměli kam sednout. Dámy z úřadu roznesly kávu a čaj a beseda začala.

Sympatická Kateřina Karásková se nám nejprve představila. Ačkoliv vystudovala právnickou fakultu, věnuje se profesně zcela jiné činnosti. Cestuje po světě, maluje, píše a pracuje v humanitárních organizacích. A pochází z Pelhřimova, což mě opravdu potěšilo. Kromě Jana Šmída reprezentuje Pelhřimov ve světě další skvělá osobnost.

Knihu, Kde ženy vládnou, napsala Kateřina společně s mladým Angličanem Simonem Birdem. Simon vystudoval v Anglii výtvarné umění a věnuje se uměleckým projektům na různých místech světa.

Od začátku přednášky mi bylo jasné, že Kateřina Karásková má dar slova. Přednáška byla velice profesionální, ale nejen to. Vyprávění bylo podáno poutavou formou, doprovázeno bylo videi a krásnými kresbami a fotografiemi obou autorů.

Doteď jsem netušila, že matriarchát není jen záležitostí prvobytně pospolné společnosti. Díky přednášce teď vím, že na některých místech se zachoval dodnes. Tak třeba v jižním Mexiku žijí svérázní indiáni Zapotékové, jejichž ženy inteligencí, podnikavostí a šarmem daleko předčí své muže. Ženy mají v rodině hlavní slovo, drží rodinnou kasu, ovládají trhy a udržují tradice.

V provincii západní Sumatra žijí Minangkabauové. Na rozdíl od Zapotéků, kteří jsou převážně římsko-katolického náboženství, vyznávají Minangkabauové většinově sunnitský islám. Tady bych tak výrazné matriarchální rysy neočekávala. A přesto, rodinné dědictví se zde rozděluje pouze mezi dcery, děti přebírají pouze matčino jméno, dochází k častým rozvodům a muž se poté musí odstěhovat a zanechat manželce děti a majetek. Mimochodem, ženy jsou zde často velice vzdělané a vykonávají prestižní povolání.

Překvapující jsou volné mravy u Mosuů, žijících na jihozápadě Číny. Mosuové praktikují totiž tzv. „navštěvující manželství“. Počet nezávazných vztahů s manželi či milenci není nikterak omezován. Děti zde rovněž patří ženě a tradiční role otce vůbec neexistuje. Rodinný majetek dědí nejschopnější dcera a ta také ovládá celou rodinu včetně mužů.

Na severovýchodě Indie žije další matriarchální etnikum, Khásiové. Postavení ženy v Indii není nijak záviděníhodné, ovšem jinak je tomu u převážně křesťanských Khásiů. Děti často ani nevědí, kdo je jejich otec. Dcery jsou ceněné víc než synové, dcery dědí veškerý majetek. Pracují sice ženy i muži, ale peníze obou zpravují pouze ženy. Po rozvodu se musí muži odstěhovat a nic si sebou nesmí vzít. Není divu, že zde bují silné mužské hnutí za rovnoprávnost.

Přednáška byla pro mne skutečným zážitkem, rozšířila jsem si poznání o světě a tak trochu jsem záviděla odvahu mladé právničky vydat se do dalekých končin a o svých poznatcích poutavě vyprávět a psát.

Moje předsevzetí nekoupit si knihu „Kde ženy vládnou“, padlo samozřejmě vniveč. Zbyl na mě poslední výtisk, řada zájemců zůstala neuspokojena.

V průběhu přednášky nastala venku pravá zimní chumelenice. Domů jsem šla mezi hustě padajícími vločkami a mé myšlenky se toulaly napříč světadíly, kde se dějí věci nevídané a neslýchané.

Středečníky neboli Besedy při kávě, pořádá obec ve spolupráci s obecní knihovnou. Velké díky patří paní knihovnici ve Vyskytné, která zajímavé přednášející pro tyto akce zajišťuje.